Ve spolupráci s UCEEB při ČVUT (Univerzitní centrum pro energeticky efektivní budovy) v Praze jsme připravili nezávislý vědecký experiment, na téma „Vyhodnocení funkčnosti technologie Aeroseal a změření těsnosti modelového VZT potrubí před a po zatěsnění“.
Pro potřeby měření jsme vytvořili modelovou vzduchotechnickou potrubní síť. Síť se skládala převážně ze čtvercového potrubí od dimenzí 700 x 600 mm až po 250 x 300 mm. Celková plocha potrubní sítě byla 71,24 m2. Těsnost potrubí jsme stanovili 2x. Nejprve jsme změřili potrubí před utěsněním a poté po utěsnění systémem AEROSEAL. Při měření jsme použili následující kalibrovanou měřící techniku: snímače tlaku Beck, clonovou trať Mattech, plynoměr a snímač teploty a vlhkosti vzduchu.
Analýza charakteru a rychlosti utěsnění otvoru v potrubí
Cílem měření bylo analyzovat charakter a rychlost utěsnění otvoru o průměru 4 mm, který se nacházel ve
stěně potrubí. Pro měření jsme použili PIV anemometrii. Výstupem z měření je časově proměnné 2D vektorové pole, ze kterého je možné určit směr a rychlost proudění. Pro měření jsme použili pulsní laser a dvě termokamery osazené objektivem NIKON 50 mm (f/1,4).
Po zatěsnění zkušební potrubní sítě systémem AEROSEAL došlo k významnému vzrůstu těsnosti. Výchozí potrubní síť vyhovovala pro přetlak požadavkům na třídu těsnosti A (ATC 5). Po zatěsnění již splňovala pro přetlak požadavky třídy D (ATC 2). Po utěsnění klesla netěsnost při přetlaku (v závislosti na hodnotě přetlaku) o cca 92 až 96 %. Z PIV měření, které jsme použili pro analýzu procesu utěsňování kruhové netěsnosti o průměru 4 mm, je zřejmé, že doba utěsňování je poměrně krátká. I při nepříznivých podmínkách při aplikaci aerosolu do potrubí (jednalo se o třetí měření v řadě, kdy již bylo potrubí utěsněné, to vedlo k pomalému šíření aerosolu v potrubí) došlo k úplnému utěsnění do 5 min. K utěsnění
dochází postupně, v průběhu měření postupně klesala výtoková rychlost i dosah proudu.
